Posttraumatic Stress Disorder in Intensive Care

České info

Specifická posttraumatická stresová porucha v intenzivní péči*

Cílem naší práce bylo podrobněji specifikovat psychická traumata, která prožívají pacienti při ohrožení vitálních funkcí během léčby v intenzivnípéči. Tělesné strádání, hrůza ze smrti a farmakologická sedace vytvoří u pacientů po resuscitační a intenzivní péči biopsychosociální proces, který mávšechny znaky posttraumatické stresové poruchy – PTSD (posttraumatic stress disorder). Analyzovali jsme soubor 26 pacientů trpících psychickýmiporuchami, kteří se po léčbě v intenzivní péči navrátili do běžného života. K diagnostice PTSD byla užita standardní explorace pacientů vedenápsychologem, dotazníkové metody STAI (State-Trait Anxiety Inventory) a MHQ (Middlesex Hospital Questionnaire) a kresební projektivní techniky.Projevy akutní posttraumatické stresové poruchy jsou patrně nejintenzivnější v období snižování analgosedace. Traumatické emoční prožitky a emočnípaměť mohou přetrvávat v chronické podobě po celý život pacienta. Následky základního onemocnění, které bylo důvodem hospitalizace v intenzivnípéči, jsou tak komplikovány posttraumatickou stresovou poruchou, která významně zhoršuje kvalitu jejich života. Těmto pacientům je nutno poskytnoutpsychoterapeutickou a medikamentózní pomoc.

Klíčová slova:
posttraumatická stresová porucha – analgosedace – emoční prožitky – emoční paměť

Authors: B. Šestáková; I. Chytra; H. Skalková; E. Kasal; R. Pradl; V. Fessl
Authors‘ workplace: Anesteziologicko-resuscitační klinika FN v Plzni, přednosta doc. MUDr. E. Kasal, CSc.
Published in: Anest. intenziv. Med., , 2002, č. 5, s. 241-243
Category:

Overview

The aim of our work was to specify in detail mental trauma experienced by the critically ill patients during the treatment in intensive care unit.Physical deprivation, fear of death and pharmacological sedation in patients who survive intensive care lead to biopsychosocial process which has allthe attributes of posttraumatic stress disorder (PTSD). We analyzed the group of 26 patients who had returned from the intensive care unit to everydaylife. For the diagnosis of PTSD we used standard patient exploration guided by the psychologist, STAI (State-Trait Anxiety Inventory) and MHQ(Middlesex Hospital Questionnaire) questionnaires, and drawing projection techniques. Manifestation of acute posttraumatic stress disorder wasevidently the most intensive in the period of decreasing dose of analgosedation drugs. The traumatic emotional experiences and emotional memorycan be visible for the whole future life of patients. The consequences of the primary disease are complicated by PTSD which decrease their quality oflife. These patients need psychotherapy and pharmacological treatment.

Key words:
posttraumatic stress disorder – analgosedation – emotional experience – emotional memory

Full text is not available online.

If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.