#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jaterní chirurgie 21. století


: V. Třeška
: Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 10, s. 387.
: Editorial

Asi nebudu daleko od pravdy tvrzením, že jaterní chirurgie v posledních dvaceti letech zaznamenala obrovský rozvoj svým rozsahem těžko srovnatelným s chirurgií jiných orgánů. Nicméně všechny pokroky v medicíně jsou stavěny na pevných historických základech. Připomeňme si některé z nich. První úspěšná jaterní resekce byla provedena německým chirurgem C. J. A. Langenbuchem v roce 1888. V roce 1908 pak popsal v Glasgowě J. H. Pringle u jaterního traumatu dodnes velmi užívaný a v jaterní technice zásadní Pringlův manévr. Základy dnešní moderní jaterní chirurgie byly položeny v 60. letech minulého století a podílela se na tom především francouzská chirurgická škola. V roce 1952 Lortat Jacob provedl první úspěšnou anatomickou resekci jater – pravostrannou hepatektomii. Zásadní význam pro další rozvoj jaterní chirurgie pak měla dodnes beze změn platná definice jaterních segmentů, které popsal v roce 1956 C. Couinaud. V roce 1958 zavedl Lin metodu „finger fracture technique“, jež byla dále zdokonalena tzv. kellyklasií s použití Kellyho svorek k destrukci jaterní tkáně během resekce. Nicméně velkým problémem byly krevní ztráty spojené s jaterními výkony. Když pak v 80. letech byla uvedena ultrasonografie do klinické praxe, můžeme od této doby hovořit o skutečném rozmachu jaterní chirurgie. V roce 1984 byla pak použita metoda intraoperační ultrasonografie, která měla význam pro další zpřesnění diagnostiky jaterních nádorů a především pro ozřejmění hlavních cévních struktur v oblasti jaterních nádorů. To dále vedlo k rozšíření neanatomických jaterních resekcí, resp. jaterní tkáň šetřících výkonů opět především francouzskou školou kolem H. Bismutha. Dalším mezníkem rozvoje jaterní chirurgie bylo zavedení výpočetní tomografie a posléze hybridních metod do klinické praxe. S pokroky v diagnostice jaterních nádorů a zobrazením cévních struktur a biliárního stromu šel významný rozvoj jaterních chirurgických technik (ultrazvukového nebo water jet disektoru, harmonického skalpelu, přístrojů LigaSure, Tissuelinku, Aquamantysu, cévních staplerů, termoablačních metod a dalších), který vedl k zásadnímu omezení krevních ztrát během operace a k provádění složitých jaterních výkonů bez nutnosti krevní transfuze. Dalším významným technickým posunem bylo zavedení miniinvazivních laparoskopických technik do klinické praxe a technik vedoucích k rozšíření jaterních resekcí u nemocných s primárně neresekabilními jaterními nádory pro nedostačující zbytkový objem jaterní tkáně. K těmto technikám dnes patří embolizace, resp. podvaz portální žíly na straně nádoru – metoda poprvé použitá v roce 1990 M. Makuuchim, její kombinace s aplikací autologních kmenových buněk, etapové resekce jater a ALPPS (associating liver partition and portal vein ligation for staged hepatectomy).

Současná jaterní chirurgie je samostatnou chirurgickou disciplínou v rámci hepato-pankreato-biliární chirurgie. I když se jedná o vysoce specializovanou chirurgii, je dobře, že výchova tzv. jaterního chirurga začíná všeobecnou chirurgií a nejde o samostatnou chirurgickou specializaci, jako je tomu v jiných chirurgických superspecializacích. Pro tuto oblast chirurgie je důležité mít přehled a vědomosti v oblasti břišní chirurgie. Jaterní chirurg je základním článkem multidisciplinárního týmu, který rozhoduje o diagnostických a léčebných postupech u nemocných s primárními a sekundárními nádory jater, pro které je jaterní resekce jedinou radikální metodou nabízející kvalitní dlouhodobé výsledky. Chirurgie jater, tak jako je tomu u jiných chirurgických specializací, má být prováděna pouze na pracovištích s dostatečně erudovaným multidisciplinárním týmem, kvalitním diagnostickým zázemím, lůžkovou kapacitou především v oblasti lůžek intenzivní péče, dostatečným objemem jaterních resekcí a 24hodinovým kompletním servisem diagnosticko-léčebných metod.

Hlavním úkolem blízké budoucnosti v oblasti chirurgie jater rozhodně nebude jakési soupeření, zda ten či onen výkon provést otevřeně, nebo miniinvazivně, ale nabídnout nemocnému optimální léčebný postup s ohledem na maximální využití radikální resekce jater, která je jedinou cestou ke kvalitnímu dlouhodobému přežívání nemocných s jaterními nádory.

prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.

Chirurgická klinika LFUK a FN v Plzni

Alej Svobody 80

304 60 Plzeň

e-mail: treska@fnplzen.cz


Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery

Article was published in

Perspectives in Surgery

Issue 10

2019 Issue 10
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#