#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Specifika spánku u žen a jeho poruch


Sleep and sleep-related disorders in women

There are sex differences in sleep from a very early age till adulthood and older age. The changing hormone profile across the reproductive life of a woman, from puberty through the reproductive period to the postmenopausal years, has a significant influence on sleep. Female hormones may lead to sleep disruption however, multiple factors play a role in insomnia during pregnancy as well as during menopause. Some sleep disorders, such as obstructive apnea and restless leg syndrome, are influenced by menstrual cycle, pregnancy and menopause.

Keywords:

pregnancy – sleep sex difference – puberty – menstrual cycle – menopause


Authors: Soňa Nevšímalová
Authors‘ workplace: Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze
Published in: Čas. Lék. čes. 2019; 158: 321-322
Category: Review Article

Overview

Odlišnosti spánku se objevují u děvčat již od raného dětství a pokračují v dospělosti i v pokročilém věku. Hormonální změny, jež provázejí ženy v reproduktivním věku od puberty přes střední věk až po menopauzu, výrazně ovlivňují spánek. Mohou vést k jeho fragilitě, i když nespavost v těhotenství a průběhu menopauzy má zpravidla multifaktoriální příčiny. Některé poruchy spánku, například spánková apnoe a syndrom neklidných nohou, jsou akcentovány menstruačním cyklem, těhotenstvím či obdobím přechodu a menopauzy.

Klíčová slova:

spánek a pohlavní diference – puberta – menstruační cyklus – těhotenství – menopauza

ÚVOD

Pohlavní rozdíly ve spánku se objevují již od raného dětského věku. Děvčata spí již od kojeneckého věku zpravidla o něco déle a jejich spánkové rytmy se utvářejí s lehkým předstihem oproti chlapcům. Tyto diference se spolupodílejí i na převaze chlapců v riziku syndromu náhlého úmrtí (SIDS – sudden infant death syndrome). Vyšší potřeba spánku u děvčat přetrvává i do pozdějšího dětského věku, jejich spánek je souvislejší a obsahuje i více hlubších stadií synchronního (NREM) spánku. První riziko poruchy spánku a nespavosti může souviset s obdobím začátku menstruace. I v dospělosti přetrvává u žen lehce vyšší potřeba spánku, jejich spánek je kvalitnější a obsahuje více hlubších NREM stadií (1). Existují však fyziologické stavy, kdy jsou ženy náchylnější k poruchám spánku. Jde zejména o období menstruace, těhotenství, šestinedělí, laktace a přechodu (klimakteria).

MENSTRUAČNÍ CYKLUS A PORUCHY SPÁNKU

Problémy se spánkem se objevují zpravidla několik dnů až týden před menstruací, jsou součástí tzv. premenstruačního syndromu a mohou přetrvávat i během prvních dnů menstruace. Může jít buď o nespavost (insomnii), nebo naopak zvýšenou potřebu spánku přes den, případně se objevují obě poruchy současně. K obtížím inklinují zejména ženy s výraznějším premenstruálním syndromem provázeným poruchami nálady a s bolestivou menstruací. Menstruační poruchy spánku jsou častější u starších žen a u žen pracujících na směny. Směnný provoz je rizikovým faktorem pro menstruační poruchy, zejména její nepravidelnost souvisí i s častějšími poruchami spánku (2).

TĚHOTENSTVÍ, ŠESTINEDĚLÍ A OBDOBÍ LAKTACE

Problémy se spánkem se objevují často již na počátku těhotenství a v jeho průběhu se prohlubují. Již v prvních měsících těhotenství se spánek pod vlivem hormonálních změn změlčuje, častější jsou noční probuzení a ženy jsou přes den unavené a ospalé. Noční porucha spánku může být ovlivněna i stresovými faktory při nechtěném těhotenství, nauzeou, zvracením, častějším močením nebo jiným tělesným dyskomfortem.

V druhém trimestru zpravidla mizejí zažívací potíže narušující spánek, snižuje se pocit únavy i denní ospalost. Ke konci období se však objevují pohyby plodu, někdy i mimovolné kontrakce dělohy; spánek se změlčuje, ubývá hlubokých stadií NREM spánku, a proto je spánek i méně osvěžující.

U naprosté většiny těhotných žen je noční spánek ve třetím trimestru neklidný, přerušovaný četnými probuzeními, na kterých se podílí časté nucení k močení, křeče nohou, pocit obtížného dýchání, bolesti zad či napětí v prsou. V důsledku změlčení spánku a častějších probouzecích reakcí si ženy uvědomují i sny, někdy velice živé. Až u dvou třetin těhotných žen je přítomná denní spavost a únava, na níž se podílí i nekvalitní noční spánek (3).

Těhotenství může být provázeno i dalšími poruchami spánku, které se zvýrazňují v jeho průběhu. Přibližně u 20 % žen se objevuje syndrom neklidných nohou. Jde o nepříjemné až bolestivé pocity v dolních končetinách, jež se objevují v klidu a nutí k pohybu (chůzi, masážím apod.), který na chvíli obtíže zmírní. Nepříjemné pocity se objevují ve večerních hodinách, brání usnutí, nebo dokonce budí těhotné ze spánku. K vzniku poruchy přispívá deficit železa (ferritinu), kyseliny listové, častá je i genetická dispozice.

K velmi častým projevům v těhotenství patří chrápání nebo jiné poruchy dechových funkcí včetně spánkové apnoe, tj. přerušovaného dýchání se zástavou dechu, často na desítky vteřin. Na vzniku spánkové apnoe se podíl nárůst váhy – nadváha až obezita a snížená kapacita plic, která kontrastuje se zvýšenou dechovou frekvencí. Nepříznivý vliv má i aktivní či pasivní kuřáctví. V průběhu noci přispívá k jejich vzniku poloha na zádech, překrvení nosní sliznice a přerušovaný spánek. Spánková apnoe je často spojena se zvýšeným krevním tlakem, zvýšeným odpadem bílkovin močí, a bývá tedy součástí preeklampsie. Častou komplikací ohrožující stav nenarozeného dítěte je i těhotenská cukrovka (4).

Po porodu zpravidla mizí jak syndrom neklidných nohou, tak i spánková apnoe, noční spánek je však rušen kojením a péčí o narozené dítě. Přetrvává proto denní únava, jež je dána nejen deficitním nočním spánkem, ale i krevní ztrátou při porodu. Spánková deprivace přispívá k přetrvávání nadváhy či obezity a k vzniku poruch nálad. Více než polovina žen má po porodu výkyvy nálady. Jejich nejzávažnějším projevem je poporodní deprese, která se může manifestovat kdykoli v prvních 6 měsících po porodu a postihuje až 10 % žen (5).

KLIMAKTERIUM A OBDOBÍ MENOPAUZY

Období přechodu pomalu nastupuje kolem 40. roku věku a hormonální změny končí až téměř po 20 letech pozvolného vyhasínání hormonální aktivity. Ženy mají v tomto období až dvakrát více spánkových problémů než dříve.

Nejčastějším z nich je insomnie daná obtížným usínáním, nekvalitním spánkem nebo probouzením v časných ranních hodinách. Na obtížích se podílí hormonální dysbalancí navozené návaly a noční poty. Diskutabilní je zmírnění obtíží hormonální terapií, která sekundárně zlepšuje i noční spánek. Důsledkem nekvalitního spánku je zvýšená denní ospalost a únava.

Klimakterium je spojeno i s rizikem vzniku poruch funkce štítné žlázy, nárůstem váhy a depresemi. Nejzávažnějším rizikem po menopauze je vznik obezity, hypertenze a spánkové apnoe, které jsou navzájem propojeny (6). Nárůst váhy je spojen se zvyšujícím se věkem a snižující se fyzickou aktivitou a je přímo úměrný zvyšujícímu se riziku spánkové apnoe. Rovněž vznik hypertenze je časově vázán na menopauzu a úzce souvisí s obezitou a spánkovou apnoí, a tedy i s rozvojem metabolického syndromu. Do obrazu metabolického syndromu dále patří porucha inzulinové rezistence až cukrovka a porucha lipidového spektra.

U starších žen může být spánek rušen i bolestivými stavy (např. při artróze kyčelního kloubu) a až 15 % žen trpí syndromem neklidných nohou, který prodlužuje usínání a způsobuje noční probouzení. Jeho výskyt je přímo úměrný počtu předchozích těhotenství a narozených dětí (7).

Spánková apnoe i syndrom neklidných nohou jsou ovšem onemocnění snadno léčitelná, a je proto zbytečné, aby ženám ztěžovala život. Spánková apnoe je navíc výrazným rizikem kardiovaskulárního postižení, a tím i předčasného úmrtí.

Poděkování

Grantová podpora: Progress Q27/LF1.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN

Kateřinská 30, 120 00  Praha 2

Tel.: 224 965 562

e-mail: sona.nevsimalova@lf1.cuni.cz


Sources
  1. Ohayon MM, Carskadon MA, Guilleminault C et al. Meta-analysis of quantitative sleep parameters from childhood to old age in healthy individuals: developing normative sleep values across the human lifespan. Sleep 2004; 27: 1255–1273.
  2. Driver HS, Sloan EP. Sleep and sleep disorders in women. In. Chokroverty S (ed.). Sleep Disorders Medicine. Basic Science, Technical Considerations and Clinical Aspects. Springer, New York, 2017: 1159–1174.
  3. Balserak BI, Lee K. Sleep disturbances and sleep-related disorders in pregnancy. In: Kryger MH, Roth Z, Dement WC (eds.). Principles and Practice of Sleep Medicine (5th ed.). Elsevier Saunders, 2011: 1572–1586.
  4. Hall MH, Okun ML, Sowers M, et al. Sleep is associated with the metabolic syndrome in a multiethnic cohort of midlife women: the SWAN sleep study. Sleep 2012; 35: 783–790.
  5. Okun ML, Luther J, Prather A et al. Changes in sleep quality but not hormones predict time to postpartum depression recurrence. Affective Dis 2011; 130: 378–384.
  6. Lee KA, Moe KE. Menopause. In: Kryger MH, Roth Z, Dement WC (eds.). Principles and Practice of Sleep Medicine (5th ed.). Elsevier Saunders, 2011: 1592–1601.
  7. Šonka K. Syndrom neklidných nohou (2. vyd.). Maxdorf, Praha, 2008.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist

Article was published in

Journal of Czech Physicians

Issue 7-8

2019 Issue 7-8
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#