#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

U HDL-cholesterolu již zřejmě neplatí „čím výše, tím lépe“


“The higher the better” seems to be no longer true for HDL-cholesterol

It is very well known from the old epidemiological population studies, that HDL-cholesterol (HDL-C) was in a negative association with coronary events risk. New studies have occurred during the last 10 years that the mentioned association has in fact the U-shaped curve, i.e. lower and higher levels of HDL-C then the optimal one are in an exponential increasing risk. The association of high HDL-C levels with cardiovascular risk is not explained clearly. There might be a hypothesis concerning a change of function of large HDL particles riched of cholesterol esters, which become to be cholesterol donors for the arteries.

Key words:

cardiovascular risk – HDL-cholesterol – HDL particles


Authors: Hana Rosolová
Authors‘ workplace: Centrum preventivní kardiologie II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň
Published in: Vnitř Lék 2018; 64(12): 1153-1155
Category:

Overview

Ze starých epidemiologických populačních studií bylo známo, že koncentrace HDL-cholesterolu (HDL-C) byla v negativní asociaci s rizikem koronárních příhod. V posledních 10 letech se objevují studie, které objevují závislost tvaru křivky U, tj. nižší a vyšší hladiny HDL-C než optimální jsou v asociaci s exponenciálně se zvyšujícím rizikem. Asociace vysokých hladin HDL-C s vysokým kardiovaskulárním rizikem není zcela jasná. Předpokládá se změna funkce velkých HDL-částic bohatých na estery cholesterolu, které se stávají donorem cholesterolu pro arterie.

Klíčová slova:

HDL-cholesterol – HDL-částice – kardiovaskulární riziko

Úvod

Lipoprotein o vysoké hustotě (high density lipoprotein – HDL) je jednou ze součástí lipoproteinového spektra, která byla od prvních epidemiologických studií považována vzhledem k aterogenezi za protektivní faktor (graf 1) [1]. Nezralé malé částice HDL přebírají estery cholesterolu a přenášejí je krví do jater, v nichž dochází k jejich odbourávání. Tomuto reverznímu transportu cholesterolu se přikládá protektivní funkce HDL. Z toho logicky vyplývala dlouho uznávaná hypotéza, že čím vyšší je koncentrace HDL-cholesterolu (HDL-C), tedy HDL-částic nesoucích cholesterol, tím je větší ochrana arteriální stěny, a tedy menší výskyt koronárních příhod. Bohužel tomu tak zřejmě není. Částice HDL má však řadu dalších funkcí: jsou protizánětlivé, antitrombogenní i imunomodulační. Je otázkou, zda i tyto funkce se mohou měnit v závislosti na velikosti HDL-částic i obsahu cholesterolu.

Graph 1. Riziko infarktu myokardu v závislosti na koncentraci sérového cholesterolu (celkového) a HDL-cholesterolu. Upraveno podle epidemiologické studie MRFIT [1]. Čím vyšší je sérový cholesterol, tím vyšší je riziko infarktu myokardu. Čím vyšší je HDL-cholesterol, tím je nižší riziko infarktu myokardu
Riziko infarktu myokardu v závislosti na
koncentraci sérového cholesterolu (celkového)
a HDL-cholesterolu. Upraveno podle
epidemiologické studie MRFIT [1]. Čím vyšší je
sérový cholesterol, tím vyšší je riziko infarktu
myokardu. Čím vyšší je HDL-cholesterol, tím je
nižší riziko infarktu myokardu

Studie, které nepotvrdily kardioprotektivní účinek vysokého HDL-cholesterolu

Na letošním Evropském kardiologickém sjezdu byly předneseny výsledky americké studie, která zahrnovala asi 6 000 osob (střední věk 63 let), z nichž třetinu tvořily ženy. Podle hodnot HDL-C byly osoby rozděleny do 5 skupin:

V průběhu studie (medián sledování 4 roky) dostalo 13 % osob infarkt myokardu (IM) nebo zemřely z kardio­vaskulárních (KV) příčin. Autoři studie po dalších analýzách zjistili, že vztah mezi koncentrací HDL-C a výskytem KV příhod vyjadřuje tzv. „U“ křivka, tj. nejnižší výskyt příhod byl u osob s HDL-C 1–1,5 mmol/l, zatímco s poklesem HDL-C na hodnotu < 1 a se zvyšováním > 1,5 mmol/l se výskyt KV příhod zvyšoval (graf 2). Výsledky byly adju­stovány k nejrůznějším rizikovým faktorům, které ovlivňují KV riziko (věk, kouření, hodnoty LDL-cholesterolu, hypertenze, přítomnosti diabetes mellitus aj). Jedinci s hodnotami HDL-C > 1,5 mmol/l měli riziko IM nebo úmrtí z KV příčin téměř o 50 % vyšší než jedinci s HDL-C v rozmezí 1–1,5 mmol/l. Je zajímavé, že u žen byly hodnoty HDL-C > 2 mmol/l častěji spojeny s výskytem KV příhod než u mužů [2].

Graph 2. Závislost mezi koncentrací HDL-cholesterolu a poměrem šancí pro kardiovaskulární příhodu vyjádřená typem křivky „U“. Upraveno podle [2]
 Závislost mezi koncentrací HDL-cholesterolu
a poměrem šancí pro kardiovaskulární
příhodu vyjádřená typem křivky „U“.
Upraveno podle [2]

Již v roce 2008 byla analyzována souvislost mezi koncentrací HDL-C, velikostí částic HDL a apolipoproteinem A-I (apoA-I) a rozvojem ischemické choroby srdeční (ICHS). Jednalo se o post-hoc analýzy 2 prospektivních studií: IDEAL (Incremental Decrease in End Points through Aggressive Lipid Lowering) a EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition) – Norfolk studie. Ve studii IDEAL bylo zjištěno, že vysoká koncentrace HDL-C je v asociaci s vyšším rizikem ICHS. Ve studii EPIC – Norfolk byly velmi velké HDL částice (měřené spektroskopií pomocí nukleární magnetické rezonance) v asociaci také s vyšším rizikem ICHS. I po adjustaci na koncentrace apoA-I a apoB přetrvávala významná pozitivní asociace mezi nejvyššími hodnotami z distribuce HDL-C a velikostí HDL částic s KV rizikem. Pouze koncentrace apoA-I zůstala v negativní asociaci s KV rizikem, a tak se zdá, že koncentrace apoA-I by mohla odrážet ateroprotektivní kapacitu HDL-částic [3].

V dánských prospektivních studiích Copenhagen City Heart Study a Copenhagen General Population Study byly také nalezeny podobné výsledky; extrémně vysoké hladiny HDL-C byly v asociaci s vyšší KV i celkovou mortalitou u mužů i u žen. V dánské populaci byly spojené s nejnižší celkovou mortalitou hodnoty HDL-C 1,9 (1,4–2,0) mmol/l u mužů a 2,4 (1,8–2,5) mmol/l u žen. U mužů s HDL-C 2,5–2,99 mmol/l byl poměr šancí pro celkovou mortalitu 1,36 (1,09–1,70), a s HDL-C ≥ 3 mmol/l dokonce 2,06 (1,44–2,95). U žen byla šance úmrtí významně vyšší – 1,68 (1,09–2,58) – až u hodnot HDL-C ≥ 3,5 mmol/l) [4].

Nelze zapomenout ani na trapibové studie, které ukázaly, že velké zvýšení HDL-C vlivem inhibice CETP (cholesteryl ester transfer protein) není tou správnou cestou ke snížení KV rizika ani k regresi aterosklerózy [5]. Jedna z posledních studií testujících CETP inhibitory studie REVEAL (Randomized EValuation of the Effects of Anacetrapib through Lipid Modification) ukázala, že léčba anacetrapibem sice nevedla ke zhoršení prognózy pacientů v sekundární prevenci KV onemocnění, ale mírný pokles sledovaného kombinovaného cíle (o 9 %) není zcela vysvětlen dvojnásobným zvýšením HDL-C. Nelze přehlédnout, že došlo k významnému snížení LDL-C v průměru o 40 %. Dalším pozitivně přijatým výsledkem je také to, že anacetrapib mírně snižoval výskyt nově vzniklého diabetes mellitus (DM) [6,7]. Anacetrapib zatím nebyl uveden na farmakologický trh.

Biologické vysvětlení pozitivní asociace mezi vysokým HDL-C, velikostí HDL částic a kardiovaskulárním rizikem

Zatím neexistuje jasné biologické vysvětlení popsaného vztahu. Spekuluje se, že se nejspíše jedná o změnu funkce HDL částic, které pokud jsou přeplněny estery cholesterolu a hodně se zvětší, netransportují cholesterol do jater, ale do stěn artérií, tj. HDL částice se stávají donorem cholesterolu [8]. Stejně tak se spekuluje na základě experimentálních studií, že velká HDL částice by mohla změnit další svoje funkce – např. protizánětlivá funkce by se mohla změnit na prozánětlivou, a tak přispívat k aterogenezi [9].

Co z toho vyplývá pro klinickou praxi?

I když mechanizmy vlivu vyšší koncentrace HDL-C a velkých částic HDL na zvýšené KV riziko není zcela objasněno, je třeba přehodnotit v klinické praxi pohled na vyšší hodnoty HDL-C, tzn. nepokládat vysoké hladiny HDL-C za protektivní faktor jako dosud, ale naopak HDL-C ≥ 2 mmol/l považovat za možný rizikový faktor pro aterosklerózu. U nemocných s vysokými hladinami HDL-C je proto třeba pečlivěji léčit LDL-cholesterol a snižovat jej k léčebným cílům podle celkového KV rizika a pečlivě léčit i ostatní rizikové faktory, jako je hypertenze, diabetes, kouření a další.

Na základě uvedených studií je možné spíše využít koncentraci apoA-I jako kardioprotektivní marker místo HDL-C. Ve vývoji jsou i nové biomarkery, které by mohly odhalit funkčnost HDL částic a zhodnotit jejich protektivitu nebo rizikovost vzhledem k aterogenezi. Na základě uvedených výsledků lze předpokládat, že vývoj léků zvyšujících hladinu apoA-I bude pro redukci rizika aterosklerózy prospěšnější než léky zvyšující hladinu HDL-C.

prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC

rosolova@fnplzen.cz

Centrum preventivní kardiologie II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň

www.fnplzen.cz

Doručeno do redakce 11. 11. 2018

Přijato po recenzi 15. 11. 2018


Sources
  1. Multiple Risk Factor Intervention Trial Research Group: MRFIT: a National study of primary prevention of coronary heart disease. JAMA 1976; 235(8): 825–827.
  2. Allard-Ratick M, Fonarow G. HDL-cholesterol is associated with adverse cardiovascular outcomes. European Society of Cardiology meeting, Munich, Germany, Aug. 25, 2018. Dostupné z WWW: <https://content.zone-secure.net/escardio_congress_2018/#page=1>.
  3. Van der Steeg WA, Holme I, Boekholdt SM et al. High-density lipoprotein cholesterol, high-density lipoprotein particle size, and apolipoprotein A-I: significance for cardiovascular risk: the IDEAL and EPIC-Norfolk studies J Am Coll Cardiol 2008; 51(6): 634–642. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2007.09.060>.
  4. Madsen CM, Varbo A, Nordestgaard BG. Extreme high high-density lipoprotein cholesterol is paradoxically associated with high mortality in men and women: two prospective cohort studies. Eur Heart J 2017; 38(32): 2478–2486. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehx163>.
  5. Kastelein JJ, van Leuven SI, Burgess L et al. Effect of Torcetrapib on Carotid Atherosclerosis in Familial Hypercholesterolemia. N Engl J Med 2007; 356(16): 1620–1630. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa071359>.
  6. Cannon CP, Shah S, Dansky HM et al. Safety of anacetrapib in patients with orat high risk for coronary heart disease. N Engl J Med 2010; 363(25): 2406–2415. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa1009744>.
  7. Bowman L, Hopewell JC, Chen F et al. [HPS3/TIMI55-REVEAL Collaborative Group]. Effects of Anacetrapib in Patients with Atherosclerotic Vascular Disease. N Engl J Med 2017; 377(13): 1217–1227. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa1706444>.
  8. Tall AR, Costet P, Wang N. Regulation and mechanisms of macrophage cholesterol efflux. J Clin Invest 2002; 110(7): 899–904. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1172/JCI16391>.
  9. Navab M, Anatharamaiah GM, Reddy ST et al. Mechanisms of disease: proatherogenic HDL – anevolving field. Nat Clin Pract Endocrinol Metab 2006; 2(9): 504–511. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1038/ncpendmet0245>.
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicine

Article was published in

Internal Medicine

Issue 12

2018 Issue 12
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#